Raná péče

  ( Zdroj : Kateřina Thorová, Poruchy autistického spektra, Portál,s.r.o.,Praha 2006)

 

Pervazivní vývojové poruchy se projeví vždy již v prvních letech života, ale jejich diagnostika je značně obtížná, neboť rozsáhlost a různorodost symptomů je neobyčejně široká a i jednotlivé symptomy se liší v četnosti a síle projevu, některé mohou i zcela chybět. Také stupeň závažnosti poruch bývá různý. Projevy dítěte se markantně liší s věkem, objevují se a zase mizí. Podle L.Kennera  a psychiatra L.Eisenberga jsou však dva  ukazatelé zcela  markantní pro projev autismu: extrémní osamělost a výrazné ulpívání na dodržování stejných rituálů.

Dětský vývoj v raném věku  bývá opravdu velmi různorodý. A i když se dítě chová občas„ zvláštně“, nemusí se jednat automaticky hned o autismus. Důvodů ke znepokojení musí být více.

          Maminko,tatínku! - na slovíčko.....

 V současné době je nejmladším diagnostikovaným dětem okolo 2 let , většinou se ale jedná o děti tří až čtyřleté. Cílem je snížit věk diagnózy u dětí s jednoznačně vyjádřeným autismem na 18 - 24 měsíců a zahájit co nejdříve speciálně-pedagogickou péči, dále odpovědět rodičům na základní otázky týkající se přístupu k dítěti, pohovořit o možnostech rozvoje, pomoci s dílčími nácviky, navození spolupráce.

 

                 Čeho si zejména  všímat ?

první signály v raném věku 0 - 12  měsíců:

1.  orální motorika ( dítě nebere nic do úst = dítě nevkládá a nezkoumá hračky a předměty ústy)

2.  nereaguje a nenapodobuje „ kuk“, „ bu,bu, bu“ ,“ paci – paci “ a pod.

3.  problematický oční kontakt

 

S pozitivním  nastavením  k sociální interakci se již dítě narodí. Každým měsícem přibývají nové sociální dovednosti. Více než polovina rodičů dětí  s autismem nezaznamenala před prvním rokem věku v chování žádné odlišnosti. Způsob sociální interakce však není stabilním projevem, může se měnit s věkem. U dětí s PAS  existují dva extrémní póly v projevu:

A. pól osamělý - dítě se  při každé snaze o sociální kontakt odvrátí, protestuje, stáhne se do koutku , zakrývá si oči nebo uši, třepe si rukama před obličejem a pod.

B.  pól nepřiměřené sociální aktivity/ týká se co do projevu  spíše dětí  po jednom roce života/ - dítě navazuje kontakt všude a se všemi, dotýká se lidí  zcela  svévolně a bez zábran, upřeně jim hledí do obličeje a vypráví sáhodlouze o věcech bez ohledu  na to, zda to „ publikum“ zajímá či ne.

  

signály  v batolícím se období  = 12 až 30 měsíců:

nejvýraznější 4 oblasti, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost  - respektive absence dětské aktivity v nich:

a) ukazování ( na něco, co  jej zajímá, co by chtělo)

b) přinášení věcí na ukázku

c) oční kontakt

d) reakce na zavolání jménem

                                

Čím dříve budou výše zmíněné symptomy rozpoznány a následně případně i diagnostikovány , tím lépe pro budoucí zdárnější  vývoj dítěte. Chování do dvou let dítěte nemá mnohdy  takto  jasný,  specifický charakter, ale jako základní indikátor pro budoucí diagnózu dětského autismu  může být  nápomocen. U některých dětí v tomto  věku  jsou zaznamenávány také výrazné  projevy hypersenzitivity  na sluchové a dotekové podněty a naopak výrazná hyposenzitivita( =  tedy téměř „ netečnost“) k jiným typovým podnětům a  výrazně vázne motorická imitace.

Alarmující  by pro rodiče by mělo být, pokud dítě v  6 měsících nereaguje vzájemným sociálním úsměvem, do 12 měsíců nežvatlá a negestikuluje( nenatahuje ruku, nemává), do 16 měsíců neukazuje ukazováčkem na zajímavé předměty a neužívá slova a ve dvou letech spontánně neužívá věty. Na okolí mohou takové děti působit, že „neslyší“, neboť nereagují na  zavolání ani na své jméno či reagují až po dlouhé době či s výkyvy.

 

 Největší  úskalí :  podceňování příznaků 

Poruchy autistického spektra se řadí mezi poruchy vrozené, nicméně jejich projevy nejsou v čase stabilní.                    Klinický obraz poruch autistického spektra se s věkem mění a tento fakt často komplikuje diagnózu. Pro diagnózu PAS je stěžejní chování do pěti let věku, zachytí se tak i děti s mírnější variantou poruchy, u kterých teprve vývoj ukáže na rozevírající se nůžky mezi normou a odlišným chováním dítěte. U mnohých dětí nastává první vlna zlepšení zejména v sociálním chování, řeči a neverbální komunikaci po třetím roce života.Pokud jsou tyto děti posuzovány bez přihlédnutí k podrobné anamnéze, mohou diagnosticky vyjít jako falešně negativní/ autismus je přítomen, ale nediagnostikován/. 

Poruchy autistického spektra se řadí k nejtěžším poruchám dětského vývoje. U maminek dětí s autismem byl zaznamenán sklon k depresím a úzkostem  v prokazatelně větší míře než je tomu u matek normálně se vyvíjejících či mentálně opožděných dětí./ Weiss, 2002/